Proč naše produkty neobsahují brambory?

V současné době se setkáváme se stále více druhy krmiv, které jako zdroj škrobu obsahují brambory, aby se mohly pyšnit sloganem „bez obilovin”.

Brambory pocházejí z jihoamerických And a do Evropy byly dovezeny až ve středověku poté, co je kolem roku 1500 n.l. objevili Španělé.

Brambory patří do čeledi lilkovitých a obsahují přírodní jedovaté látky solanin a chakonin (glykoalkaloidy), které je chrání před hmyzem.

Je všeobecně známo, že je velmi nebezpečné konzumovat zelené bobule na bramborové rostlině. Jedovatá látka, kterou tyto bobule obsahují, se nachází také v samotných bramborových hlízách (ale v menším množství). Pokud budete svému psu po celý život dávat krmivo obsahující brambory, existuje velké riziko, že se tyto jedovaté látky v jeho těle nashromáždí a bude to mít negativní následky.

Glykoalkaloidy jsou škodlivé mimo jiné i proto, že mohou narušovat střevní klky a střevní stěnu. K tomu dochází zejména u mladších zvířat či u takových zvířat, která nemají zdravá střeva. Střevní klky se pak zmenšují a klesá jejich počet. Také se pak již nezačnou vytvářet nové klky. Kvůli tomu se znatelně snižuje schopnost strávit potravu a vstřebávat živiny, a růst a vývoj zvířete proto zaostává. Tím, že se brambory ohřejí nebo uvaří, se z nich glykoalkaloidy neztratí. Proto tyto látky nezmizí ani během procesu výroby krmiva.

Člověk do sebe konzumací brambor tyto látky dostává také. Na rozdíl od psů, kteří jsou krmivy obsahující brambory krmeni třeba celý život, ale konzumujeme glykoalkaloidů mnohem méně. Naše strava je totiž v současné době velice rozmanitá.

Dále je známo, že krmiva založená na bramborách jsou daleko hůře stravitelná než krmiva obsahující kukuřici, pšenici, rýži nebo čirok.

Poznámka:

Uvědomme si také, že na rozdíl od semen se bramborové hlízy v jídelníčku vlka vůbec nevyskytovaly. Živočichové, kteří vlkovi slouží jako potrava (malí hlodavci, ptáci či větší přežvýkavci), se totiž bramborám kvůli obsahu jedovatých látek vyhýbají.